|
|
Kamarádko má
tak se ženskýma na mě vůbec nechoď,
na to zapomeň.
Jo, jasně.
Jednou se ručičky vesmíru zase potkají
a bude to lepší.
Budeme se zase smát
a s některými snad i milovat.
Zase budou
nehty v kůži,
červený záda,
pod koleny pot
a jazyk hada.
Kamarádko má,
nakonec to jsou vždycky jen moje ztuhlý grimasy
pod rezavějícím strništěm.
Váš make-up na vašem stolku,
botičky vašich dětiček,
o půlnoci špetka svobody před spaním
a ráno kafe
na zapomněnou.
tak se ženskýma na mě vůbec nechoď,
na to zapomeň.
Jo, jasně.
Jednou se ručičky vesmíru zase potkají
a bude to lepší.
Budeme se zase smát
a s některými snad i milovat.
Zase budou
nehty v kůži,
červený záda,
pod koleny pot
a jazyk hada.
Kamarádko má,
nakonec to jsou vždycky jen moje ztuhlý grimasy
pod rezavějícím strništěm.
Váš make-up na vašem stolku,
botičky vašich dětiček,
o půlnoci špetka svobody před spaním
a ráno kafe
na zapomněnou.
Souhlasím s Orionkou, ale to období před tím stojí někdy pěkně za hovno. Líbí se mi.
... ale pak stejně přijde něco, co tuhle skepsi roztaví jak pícka, vesmír to tak dělá. Třetí sloka je pěkně obrazotvorná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na zapomněnou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Večerní jízda kuchyní
Předchozí dílo autora : Nevyžádaná inspirace
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Takari [12], Moliére.... [8]» řekli o sobě
casa.de.locos řekl o NoWiš :Herec, básník, pretentious twat, nezávislý intelektuál a bratr ve všem kromě krve.

