|
|
Bloudím v představách, plavu v iluzích
Myšlenek záplava a moře vizí
Chci jít ven vystavit slunci tvář
-----------paprsků zář-----------
Na chvíli mít svatozář
Otrokem nejsem, nevím teď, kde jsem
Masky strhávám
Uvadám a rozkvétám
Oblohou létám
Očima těkám, občas se lekám
S odvahou smekám
Okovy z nohou svlékám
Růžím trny jemně hladím
s jejich ostřím se ladím
Falešné světy z karet rozehraných stavím
Vím a nevím
Za závěsem do dálky hledím
Slunce svítit vidím
Nezávidím
Vstávám, ulehám, hledám svou misi
Kdo ví, kam teď zahnu
S kompasem z nerezu
Klidně houpu svou loď
Neřeším, jak daleko ji dovezu
Vytahuju staré třísky, spaluju je na popel
V srdci mám tu hůlku, co má slunce na povel
Myšlenek záplava a moře vizí
Chci jít ven vystavit slunci tvář
-----------paprsků zář-----------
Na chvíli mít svatozář
Otrokem nejsem, nevím teď, kde jsem
Masky strhávám
Uvadám a rozkvétám
Oblohou létám
Očima těkám, občas se lekám
S odvahou smekám
Okovy z nohou svlékám
Růžím trny jemně hladím
s jejich ostřím se ladím
Falešné světy z karet rozehraných stavím
Vím a nevím
Za závěsem do dálky hledím
Slunce svítit vidím
Nezávidím
Vstávám, ulehám, hledám svou misi
Kdo ví, kam teď zahnu
S kompasem z nerezu
Klidně houpu svou loď
Neřeším, jak daleko ji dovezu
Vytahuju staré třísky, spaluju je na popel
V srdci mám tu hůlku, co má slunce na povel
LadyLoba: vypadá to na hezkou cestu a tam směřuje to Vykročení. Zdravím a rozplétám svou vizi
Lotka: Vision Quest - uhm - jo, něco víme, pak zapomeneme a pak zjistíme, že už jsme to věděli ... a málinko k tomu přidáme ... jo hezká cesta ... zdravím hledačku :-)
LadyLoba: Teď mi došlo, že já jsem se k ní také také vrátila.
Tyhle verše jsem napsala v únoru 2023 v Řeporyjích a vrátila se k nim při 24 hod pobytu v lese bez jídla a pití (takový program hledání vize). A v tom starém bloku bylo tohle - v podstatě jsem to jen přepsala a doplnila o jeden řádek a dala jí název...
Tyhle verše jsem napsala v únoru 2023 v Řeporyjích a vrátila se k nim při 24 hod pobytu v lese bez jídla a pití (takový program hledání vize). A v tom starém bloku bylo tohle - v podstatě jsem to jen přepsala a doplnila o jeden řádek a dala jí název...
LadyLoba: Taky mi to jde jen se zklidněnou myslí. Jinak je to jak v totálně zamotaném klubku.
Verše jsou vlny co padají na skály
v rytmu koncovky o kámen se třískají.
Dál od břehu jdi, vodu vykuckej a
hlavu pozvedni, buď mořem.
Jak vlna se houpej, duši koupej.
v rytmu koncovky o kámen se třískají.
Dál od břehu jdi, vodu vykuckej a
hlavu pozvedni, buď mořem.
Jak vlna se houpej, duši koupej.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vykročení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sluší ti to
Předchozí dílo autora : Pán s tulipánem
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
targumures [17], Martin Dvořák [16], Minela [16], Eshak [15], Kakuzu [14], Lahváč [12], Filip [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

