PRÁVO VETA

A tuhle znáte?
Potkala se jednou slova milování a láska,
a hádala se velice,
až slyšela je celá ulice.

"Co důležitější je víc, než milování?"

Je jako pavučina v lese,
co někdy rosu neunese.
A tak trvá chvilku.
A zítra znova je utkaná
a ještě větší je touha po té slasti světa.

"Milování má právo veta."

Láska je dáma rozvážná
a tak jen oči hmouří.
Ví jak je milování ukvapené
a že jen touží,
první být za každou cenu před láskou.
Ta dáma láska, klidně, s nadsázkou
dává mu přednost, tiše čeká, až přijde ředa na ni.

Milování se pokoří.
Vstane a řekne -
"Madam, Vy posaďte se!"
A ještě dvorně ze sedadla drobky smetá.

"Láska má prostě právo veta!"