Stará šuplíkovka.....ale nutí k zamyšlení.....kolik se toho změnilo? E
přidáno 13.09.2008
hodnoceno 2
čteno 932(17)
posláno 0
Žiju, dýchám.
Osudu se zříkám.
Nic už nemá smysl.
Přečernou mám mysl.

V co mám doufat a v co věřit
když nemám se komu svěřit.
City když mám nedužné
mnoho let a víc už né.

Štěstí moc jsem nepobral.
Lásky jsem se nedobral.
Osud boty nazuje
na toho co zrazuje.

Proč jenom dál dýchám?
O citu jen slýchám
a asi nezažiju jej.
Život můj ten nemá děj.

Prosím svůj meč do mě vnořte.
Na pohřeb se slušně šňořte.
Tam slzy neroňte
své hlavy nekloňte.

Tam louče napalte.
Mé tělo zapalte.
Žádné smilování.
Žádné litování.

E

přidáno 22.09.2008 - 22:51
i s rozumem v koncích...něco začíná...;) čekám na východ slunce...a koukám, že nejsem sama...*
přidáno 14.09.2008 - 14:20
Ačkoli černočerně, docela pěkně ty verše ubíhají...
No jo.., jakýsi tmavý mrak se s tebou táhne, ale řekla bych, že už je místy děravý a ty trhliny budou stále větší a větší, až se ve sluneční záři celý ten mrak úplně rozpustí......:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Konec : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Muž s maskou
Předchozí dílo autora : Devět oltářů

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku