|
|
Zavoněla růže,
měla citronový nádech.
Já cítil holka,
tvůj pohled na svých zádech..
Zavoněla růže,
ta měla vůni sladkou.
Ty jsi prsty projela,
mou šedivou bradkou.
Zavoněla růže bylo tam cos nové,
něco hořko mléčné,
okvětí lososové.
Zavoněla růže,zavoněla znova.
Ten polibek na rty,
chci ještě znova.
Však růže má svou krásu,
má však také trny.
Na mé hrudi starce zbyly
krve skvrny.
Tys zmizela jak víla.
Ta chvilka poblouznění.
Jen tři růže v dlani
vše v realitu mění.
měla citronový nádech.
Já cítil holka,
tvůj pohled na svých zádech..
Zavoněla růže,
ta měla vůni sladkou.
Ty jsi prsty projela,
mou šedivou bradkou.
Zavoněla růže bylo tam cos nové,
něco hořko mléčné,
okvětí lososové.
Zavoněla růže,zavoněla znova.
Ten polibek na rty,
chci ještě znova.
Však růže má svou krásu,
má však také trny.
Na mé hrudi starce zbyly
krve skvrny.
Tys zmizela jak víla.
Ta chvilka poblouznění.
Jen tři růže v dlani
vše v realitu mění.
Růže : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vzpomínka
Předchozí dílo autora : V dešti
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.

