 14.05.2024 2 404(12) 0 |
Kostnice,
školní výlet
a rachot ledabyle poházených kostí
jako zvuk hodinových strojů
v podpalubí času
Márnice,
marný snílek
a vězeň cyklících se myšlenkových schémat
nevzmoct se na nic víc, než sténat -
stejně je to jedno
Zbytky dinosaurů
vzpříčené v zubech
tektonických desek
Masový hrob
svačina v tašce
sraz před školou v deset
Stejně je to jedno
školní výlet
a rachot ledabyle poházených kostí
jako zvuk hodinových strojů
v podpalubí času
Márnice,
marný snílek
a vězeň cyklících se myšlenkových schémat
nevzmoct se na nic víc, než sténat -
stejně je to jedno
Zbytky dinosaurů
vzpříčené v zubech
tektonických desek
Masový hrob
svačina v tašce
sraz před školou v deset
Stejně je to jedno
14.05.2024 - 22:26Morfeus
Tohle je zajímavý text. Několikrát jsem to přečetl. Podobný styl jsem párkrát taky zkoušel, leč čtenářům se asi moc nezamlouvá ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V osm mám školu a vpodvečer je ze mě ropa : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : monogram
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Bombardeta [16], Veronica176 [16], anisek989 [15], Marrio [15], Melkor [12], wojta [4], Franni1828Cz [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
