Jen tak 27

Bárka se zalyká

nad slovy básníka.

Racci chechtaví tajemství neznají.

Náklonnost ke snění promění vše,

v kostele slouží se mše,

v údolí protéká krásná říčka Mže.

Co stalo se v nitru, 

nebylo v jitru.

Hlasy jak slabikář, 

na stolečku nočním 

prachem zapadlý je snář.

Může se stát, že začne se hrát,

život je hrou, kráčej za kytarou.

Desítky let, v nich mnoho vět,

zbydou střípky.

Střepy v duši,

té nepřísluší.