Bratislava

Tisíce let plují Dunajem lodičky a lodě,
co uvíznou na břehu a zkamení...
Koráby paláců, klášterů, hotelů a škol
houpají se vesele v tichých ulicích.
Lidé jsou rybky, spěchají zmámení
za jasem Slunce, co zapadlo za obzor

Podobná jeskyni ukryté v jeskyni
s bludištěm chodeb a kajut
je naše opulentní kamenná loď.
Tady mě mačkej, diluviální pra-ženo,
zoufale toužil jsem po tobě, pojď!

Stoupáme uličkou
ze zahrad ráje
koncertem světel
na hrad a dále
nad talíř UFO a výš
do sfér kde snílci si
vysnili skrýš

Dunaj se třpytí pod tíhou hvězd,
jen my se nedáme svést ze svých cest,
nám zvoní v uších mysterium tmy,
Bratislava plane láskou,
kterou máme
my.