Báseň je o lidech, kteří roky věřili, ze mají perfektní rodinu, na kterou se mohou spolehnout, ale postupem času a dospíváním se ukazuje pravda, že to celou dobu byl ochranný mechanizmus mozku, aby to ochránili křehkost mladé duše a naivitu..
přidáno 30.03.2024
hodnoceno 0
čteno 52(4)
posláno 0
Tmavá zákoutí v mysli vidívám,
v nich sklíčen sedávám,
hádky přes zdi slyšet byly,
svět rozpadl se v mé dlani.

Každé ráno hledal jsem ta správná místa,
abych veděl, že to není pravda,
pátral jsem,
abych zjistil, že nepatřím do našeho světa.

Všichni plní lásky byli,
aby mohli způsobit bolest tvému srdci,
bez chyb se jevili,
aby mohli zneužít tvé křehkosti.

V dobách trýzněni jsem se po rodině sháněl,
ve snech o záchraně snil,
v slzách a smutku se topil.

Uvědomění se v mé hlavě usadilo,
úzkost stlačovala mou hruď,
všude úzko bylo.

Nikdy jsme nebyli perfektní rodina,
jen má hlava mě chránila před silami temna.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku