 22.03.2024 2 63(10) 0 |
Orosený obraz proskleného výhledu,
v atmosféře utíkající noci,
v pruzích pouličních světel,
mění se nebe.
Z roje hvězd seskupí se úsměv,
a moje mysl ustrne,
tak jako dech,
když vzpomenu si, komu náleží.
S nataženou dlaní,
když Sirius září jako tvé oči,
zpívám staré písně,
dokud se den neprobere.
Dny stydnou,
vrátíš se ráno?
nebo obloha opět ztmavne,
a noci zase poběží?
v atmosféře utíkající noci,
v pruzích pouličních světel,
mění se nebe.
Z roje hvězd seskupí se úsměv,
a moje mysl ustrne,
tak jako dech,
když vzpomenu si, komu náleží.
S nataženou dlaní,
když Sirius září jako tvé oči,
zpívám staré písně,
dokud se den neprobere.
Dny stydnou,
vrátíš se ráno?
nebo obloha opět ztmavne,
a noci zase poběží?
24.03.2024 - 21:36
Utíkající noci : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Chybí mi mé staré já
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
