rekapitulace? jednou....nikdo se tomu nevyhne )ASI)

...


přeběhl ji život před očima
všechna ta bolest a zloba
uvnitř to trhá na kusy
vědět o sobě kdo asi jsi
že jsi součástí zla co tvoříš
že každý den vidíš svou tvář
jako odvrácenou stranu
příjímáš lež, nehledáš pravdu
pravda někdy bolí
může to děsit že?
ale pokud ji budeš znát
budeš vědět že vše byla hra
jsi hráč který se skrýval
ale stále ve hře
takto se schovávat tady nefunguje


ležíš v nemocnici
poslední dny se vlečou
a přesto děsně letí
všechny ty přístroje
stejně smrt nezastaví
najednou je život tak úzký
sotva se do něj vejdeš
dlouhé noci
velmi krátké dny
noční stolek a bílé zdi
hodiny které odpočítávají
poprve to cítíš ...

snad najednou víc vnímáš
všechny ty tvary, vůně a barvy
už není kam spěchat
najednou dostaví se klid
podivná letargie mizí
všechno ti dochází
až na nemocničním lůžku
že vše jsi tady zvorala
není už jak to vrátit
ty sny co jsi měla
a plány ...


ale povídej to Bohu
určitě se pobaví




...