|
PST
 19.01.2024 5 108(12) 0 |
x
napsala jsem si na zápěstí tvé číslo
ale pak se smylo...jen černá čmouha
- to jediné zbylo -
jedna chvíle co jiná nenahradí
slova která umíš říct je ty
pak metro, dav lidí a hluk
přemýšlím o tichu...
jde přemýšlet o tichu?
jde ho najít uvnitř sebe?
jsem to vůbec já v tom výkladu
ta co se dívá na mě
zvláštní odraz, zvláštní doba
procházím mezi válejícími se stromky
vánoce co končí u popelnic
všude vlhko a bláto...místy náledí
i přes rukavice mrznou ruce
někdy se nemohu pohnout z místa
jako paralýza...
někdy tak těžko dýchat
jsem jak pes co mu hodí kost
mám domov a kam se vracet
...je dobré mít se kam vracet
všechno kolem je jen kousek nabídky
žiješ rychle a pak se čas vytratí
nevíš kam se poděla ta minulá hodina
hodina života která se ztratila...
vracím se na místa co už neexistují
ale já vím že tu je můj otisk
...
napsala jsem si na zápěstí tvé číslo
ale pak se smylo...jen černá čmouha
- to jediné zbylo -
jedna chvíle co jiná nenahradí
slova která umíš říct je ty
pak metro, dav lidí a hluk
přemýšlím o tichu...
jde přemýšlet o tichu?
jde ho najít uvnitř sebe?
jsem to vůbec já v tom výkladu
ta co se dívá na mě
zvláštní odraz, zvláštní doba
procházím mezi válejícími se stromky
vánoce co končí u popelnic
všude vlhko a bláto...místy náledí
i přes rukavice mrznou ruce
někdy se nemohu pohnout z místa
jako paralýza...
někdy tak těžko dýchat
jsem jak pes co mu hodí kost
mám domov a kam se vracet
...je dobré mít se kam vracet
všechno kolem je jen kousek nabídky
žiješ rychle a pak se čas vytratí
nevíš kam se poděla ta minulá hodina
hodina života která se ztratila...
vracím se na místa co už neexistují
ale já vím že tu je můj otisk
...
20.01.2024 - 14:31páni Gajda díky za takovej komentář, moc si vážím všech co mi k textu něco napíšou , kritiky se nebojím, nejsem tady pro ovace, jsem tady abych zjistila reakce a to jakékoliv, protože pokud můj text někdo přečetl a vyburcovalo ho to něco k tomu napsat, je to proč vlastně píšu tyhle věci.
19.01.2024 - 23:01To by bylo něco pro psychoanalytika! Řádek po řádku, věta za větou jako obrazy z nějakého snu. Jako sen naruby. Freud by ti možná vysvětlil, že tvá jednání jsou zcela v rozporu s tím, co chce tvé podvědomí... aspoň soudě podle toho rozmazaného čísla. Ale to je koneckonců jedno. Líbí se mi, jak je to napsané. Dravě. V textu jsou jen dva otazníky, ale těch otázek mezi řádky je mnohem mnohem víc. To se pozná dobrá báseň. Obrazomalebnost. A svěžest - jako by ti bylo jedno, jestli bude báseň dlouhá nebo krátká, jakási vnitřní intuice ti říká, že můžeš být v klidu, že to bude akorát. A taky jazyk se mi líbí. Je reálný, ne umělý, není to básnický jazyk, ale je to básnicky řečeno. Tím jsi, domnívám se, objevila otevřené dveře současné moderní poezie. Asi si toho od tebe přečtu víc.
Jo a ve druhé sloce, druhém řádku ti chybí písmeno n.
Jo a ve druhé sloce, druhém řádku ti chybí písmeno n.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
MŮJ OTISK : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : jako přelézt cizí plot
Předchozí dílo autora : lhostejnost nebo strach?
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Daisy Moore» narozeniny
HellRammCZ [11], Athar [9], Niemand [8]» řekli o sobě
Erien, potulný bard řekl o xaire :Kamarádka, která pro mě hodně znamená. Přál bych jí, aby našla štěstí. E
