zase se složím a uvařím kávu

...



poločas rozpadu ve snu
zase se složím a uvařím kávu
hořkou bez cukru jako život
pokud tě uvidím v jiném úhlu
věz že tu čekám s dalším hrnkem
cestu znáš z mnoha dalších životů

ty nepotřebuješ navigačku
jsi blízko aniž by jsi tušil
známej chodník k domu
hudba z reproduktoru
posečená tráva a houpačka
sice dnes opuštěná...
čekající na příště


zaparkuj a nevjížděj do garáže
za ten okamžik může vše zmizet
jsme jako ve špatným filmu
ale konec určíme přece sami
zaminovaná srdce
odjištěnej granát
...ale nejde ztratit duši
bez ní už nikdo nejseš


nevolej ani neposílej zprávy
řiď se a hledej srdcem
najdeš vše co máš najít
snad intuice?
čert ví co je to uvnitř nás
přebrat se vnitřnostma
pochopit složitej mechanismus
...skoro jak v hodinách
vše do sebe začne zapadat


nehledej víš kde jsem
už jsi mě viděl mnohokrát
v mnoha životech

a pokud jsi mě nenašel
tak ani jeden z nás nehledal


...ten klíč je na dosah
pak zámek bude fungovat



...vzbuď se


někdy stačí třeba i zaklepat




x