Blázen na obláčku

Když sny se jak dým tratí
pod horou na úpatí
tíže kříže záda ohýbá

Když radosti ti mizí
a všechno je tak cizí
zůstává ještě jedna záliba

Ty jsi tak trochu blázen
nespadni dolů na zem
tam tě nic dobrého nečeká

Křídly své touhy mávej
a nikdy se nevzdávej
cesta za sny je vždy daleká

Jednou to všechno skončí
a zlo se s dobrem sloučí
zaplane srdce tvoje zlomené

Ať tvoje duše září
a světlem svým prozáří
temné časy krví zbrocené

V přátelství najdem sílu
a neztratíme víru
že oheň lásky neuhasíná

Ještě než řeknem ámen
tak zapálíme plamen
vždyť někdy stačí jiskra jediná


Noc září jako tisíc loučí (osvětlení na plný koule)
a temnota se s nářkem loučí (kvílení kytar)
Teď propojíme sílu srdcí (červená světla)
a rozezní se tlukot (bicích)