|
jen to, co je uvnitř, může se zobrazit navenek ;)
 07.07.2023 10 330(14) 0 |
není to snadné myslet básní
to dovedou jen lidé krásní
ne tvarem nebo obličeji
dušemi, v kterých verše znějí
rýmy či bez nich duše zpívá
to umí pouze krása živá
barvami hýří k slávě světa
na křídlech zlatých k nebi vzlétá
těch hluchých, slepých líto mi je
co minula je poezie
i těch zbloudilých v světě hmoty
duší svržených do temnoty
v té jsou jen nuly z milionu
marní jak slina na peronu
když všechny vlaky směrem k lásce
vypravil Ďábel v hrozné masce
na prsty pískal v rudé vestě
co asi získal na té cestě
kdo platil lístky, vařil kávu
zas jen ty nuly v strašném davu
to dovedou jen lidé krásní
ne tvarem nebo obličeji
dušemi, v kterých verše znějí
rýmy či bez nich duše zpívá
to umí pouze krása živá
barvami hýří k slávě světa
na křídlech zlatých k nebi vzlétá
těch hluchých, slepých líto mi je
co minula je poezie
i těch zbloudilých v světě hmoty
duší svržených do temnoty
v té jsou jen nuly z milionu
marní jak slina na peronu
když všechny vlaky směrem k lásce
vypravil Ďábel v hrozné masce
na prsty pískal v rudé vestě
co asi získal na té cestě
kdo platil lístky, vařil kávu
zas jen ty nuly v strašném davu
08.07.2023 - 21:51Tý jo.. skoro taková básnická hymna.. :).. moc se mi líbí, i když je přísná..
07.07.2023 - 11:04Velmi zdařilá báseň - obsahem, rýmy i rytmem. V posledním verši bych dal zas místo zase, takhle mi to tam nějak zadrhne.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
básnický povzdech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : čas
Předchozí dílo autora : s láskou
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
