|
18+ Taková smutná pravda
|
Před zrcadlem žena stojí,
smutně na sebe kouká,
otázky se trochu bojí,
když se do šatů souká.
"Řekni drahý muži,
po těch letech spolu,
že mi to ještě sluší,
ač prsa už jdou dolů."
"Upusť od svého zoufání,
nechci žádnou mladší,
pro to moje šukání,
to úplně stačí."
smutně na sebe kouká,
otázky se trochu bojí,
když se do šatů souká.
"Řekni drahý muži,
po těch letech spolu,
že mi to ještě sluší,
ač prsa už jdou dolů."
"Upusť od svého zoufání,
nechci žádnou mladší,
pro to moje šukání,
to úplně stačí."
Hodný mužík.
To mě napadl ten příběh, jak zoufá žena před zrcadlem, jaký má špeky, vrásky, šediny a ptá se muže, jestli je na ní ještě něco dobrýho a on ji odpověděl, že podle toho, co říkala před tím zrcadlem, tak že skvěle vidí...
To mě napadl ten příběh, jak zoufá žena před zrcadlem, jaký má špeky, vrásky, šediny a ptá se muže, jestli je na ní ještě něco dobrýho a on ji odpověděl, že podle toho, co říkala před tím zrcadlem, tak že skvěle vidí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Po letech manželství : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Morbidní prvomájová miniatura
Předchozí dílo autora : Chlapi podle SPZetky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kira.cool [18], vokis [17], littlekaci [14], iluze [13], hříšník [12], Meedea [12], Mona019 [12], Darek [10], Breta [9]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

