přidáno 03.03.2023
hodnoceno 7
čteno 293(11)
posláno 0
na poušti kůže

uschlá solná stopa

už není pro co plakat

už není pro co doufat



zarostla rána rtů

bez hlesu...došla slova

hromady kamenů

a ráno zase...znova



ti stejní bez viny

chlupaté pracky zloby

pach smírčí roviny

pod zakřivením skoby



a prsty vyťukaná

na vnitřní stranu žíly

vzpomínka na časy

co bez bolesti byly
přidáno 04.03.2023 - 17:53
Zaujala.
přidáno 03.03.2023 - 12:44
hmm
přidáno 03.03.2023 - 12:31
gajda: ničí...je to báseň, inspirovaná rozhovorem s přítelkyní...ona zažila nějaké trauma, já něco, povídali jsme si o bolesti duše
přidáno 03.03.2023 - 11:05
to jo

ale čí tady vlastně popisuješ?
přidáno 03.03.2023 - 10:50
gajda: to přece nejde...každý má svou vlastní...každý jinak a jindy...
přidáno 03.03.2023 - 09:33
Pěkné. Jen mi to přijde málo konkrétní. Ono, aby člověk bolest dost procítil, měl by o ní vědět víc, nestačí jenom, že je. Žese někomu děje a jak, ale proč vlastně. To mi tu chybí.
přidáno 03.03.2023 - 09:29
Moc hezký. Bolestivý, pesimistický, rezignující, ale nebolelo mě to číst...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
o bolesti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : doteky
Předchozí dílo autora : jenom tak

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming