25 - 26

kmotrov: Díky, Kmotrove, za kritiku. To první haiku je tak trochu cvičením na zpřítomnění minulého času. Z bíla sněhu zbyla jen bílá chudobka. Samozřejmě, to, že před pár dny ležel na louce sníh, nesu ve své paměti. Ale nějak se vždy té minulosti dotýkáme, teď mě napadá haiku, kde si básník zranil chodidlo o hřeben své zemřelé ženy. To, že zemřela, nese básník také ve své paměti. Na druhou stranu to není vydedukované. Že jde o zemřelou ženu či o včerejší sníh je skutečnost.

Ještě k prvnímu:
Přiznám se že mě tolik neoslovilo. Nevím jestli větou před pár dny sníh nevstupuješ příliš do textu. Je tu něco co je dnes a něco co bylo, co je mimo přítomný obraz.

Karpatský: Zdravím. Já měl v tom haiku původně sedmikráska, ale přišlo mi to nějak dlouhé, třebaže nebazíruju na počtu slabik. Navíc ta chudobka evokuje cosi zranitelného, křehkého a prostého, jako bývají zranitelní chudí lidé. Díval jsem se na vaši slovenskou chudôbku, je synonymem pro bídu, nemajetnou vrstvu obyvatelstva ale i ubohost. Navíc je to i žlutá květina (chudôbka vždyzelená, Draba aizoides), česky chudina vždyzelená. Naše sedmikráska chudobka (Bellis perrenis) je drobný bílý kvítek, který, jakmile je pár dní nadprůměrná teplota, vykvete třeba i v lednu. Asi se v tom haiku vrátím k sedmikrásce, navíc mi nedošlo, že chudobka evokuje Karafiátovy Broučky, a to jsem neměl v úmyslu.

Krásně jsem si představila obě dvě. To druhé ve mně zanechalo silnější stopu :).

Libi

Prvé ma trošku pomýlilo, kým som si nevygúglil že česká chudobka nie je naša chudôbka. Do druhého by sa s kúskom fantázie vošla aj poviedka.

Kontrast ve druhém je velmi působivý. Navíc rozvíjí fantazii, oblíbená písnička někoho kdo tu už není?
Super.

první mi evokuje broučky, to druhé je velmi úderné, super

Hezké .

Povedené, líbí se mi.

atmosféra neskutečná...

Chudobka je vděčné slovo i téma.
Trubka mi vyrazila dech, je to skvělé haiku.