![]() ![]() ![]() ![]() |
Pokaz mou myšlenku
polibkem.
Dotkni se mého srdce
co kornatí.
Vdechni mi život neboť
jak celek dřevnatím.
Nebo mne prostě jen spal
Ač nejsem panák slámoví.
Místo krve mi nitrem
protéká žal.
Pokaz mé myšlenky
jsem bláhoví.
Slovy já marně se rval.
Vím že nikdo ,kdo odpoví
Jen ozvěna přilétne
s úžlabin skal.
Tíhu mít jak pírko prachoví
kéž by vítr mne vzal.
Pokaz mé myšlenky rtem nachovým.
Nebo mne raději spal
polibkem.
Dotkni se mého srdce
co kornatí.
Vdechni mi život neboť
jak celek dřevnatím.
Nebo mne prostě jen spal
Ač nejsem panák slámoví.
Místo krve mi nitrem
protéká žal.
Pokaz mé myšlenky
jsem bláhoví.
Slovy já marně se rval.
Vím že nikdo ,kdo odpoví
Jen ozvěna přilétne
s úžlabin skal.
Tíhu mít jak pírko prachoví
kéž by vítr mne vzal.
Pokaz mé myšlenky rtem nachovým.
Nebo mne raději spal
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokaz : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Smiření
Předchozí dílo autora : Na tůry
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?