........
přidáno 04.11.2022
hodnoceno 0
čteno 701(8)
posláno 0
Hned co jsem vstal,
a otevřel okno.
Větřík se dral,
na moje čisté dno.

Pokryl mě prachem,
šedavým,
a vnitřním dechem,
smradlavým.

Meluzína se ozvala,
v modrém pokoji.
Jako plachetnice plula,
v pěnivém příboji.

Po celý bílý den,
kroužily větry,
pluly jako sen,
co nejde chytit.

Hned co jsem ulehl,
zavřelo se okno.
Větřík spát odešel,
na jiné čisté dno.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hned co jsem vstal : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Samota bez lásky
Předchozí dílo autora : Mořská pěna

» narozeniny
januve [17], petr richter [15], NiKiTa [14]
» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :
Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming