přidáno 26.10.2022
hodnoceno 6
čteno 389(18)
posláno 0
vše
soustředěno v záhybu prostěradla
v posteli, která je až neuvěřitelně naše
ve vesmíru, který je až neuvěřitelně tichý a modrý

přece by si nikdo nepomyslel
že se mě budeš dotýkat
(s povolením)

tam se bojím

probudím se pak a ty zpomalíš můj tep
z nočních můr

asi je má každý
tyhle můry
a tyhle záhyby prostěradel
přesto je třeba o nich mluvit měkce
jakoby mohly pokaždé utéct jinam

pryč z postele

která je až neuvěřitelně naše
a ty jsi v ní
až neuvěřitelně můj
přidáno 23.11.2022 - 09:42
Ta je tak neskutečně krásná..
přidáno 27.10.2022 - 22:19
Líbí se mi.
přidáno 27.10.2022 - 13:17
Zvláštní, čtu už napodruhé a pořád se mění smysl...
přidáno 27.10.2022 - 09:39
baví, baví +
přidáno 27.10.2022 - 09:15
Báseň má hezké momenty, ještě bych však krátila.
přidáno 27.10.2022 - 07:13
Krásné, něžné, láskyplné...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
tichý a modrý : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : pochybení
Předchozí dílo autora : fragmenty sentimenality pt. 2

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming