 10.06.2022 8 573(10) 0 |
Poslední dobou víc
škobrtám, padám.
A nikde nezazní:
"Ach, pardon, madam!"
Část mojí bytosti
svíjí se v křeči...
Však sem tam probleskne
cosi, co léčí...
Cítím, že teď není
ve druhých moci
vést mě a pomáhat
při těžkých krocích.
Každý sám za sebe
pro jeden celek.
To je ta odpověď,
to je ten všelék...
***
Skořápka duše mé
bolestně praská.
Až proces dokončí,
zbude jen... Láska.
škobrtám, padám.
A nikde nezazní:
"Ach, pardon, madam!"
Část mojí bytosti
svíjí se v křeči...
Však sem tam probleskne
cosi, co léčí...
Cítím, že teď není
ve druhých moci
vést mě a pomáhat
při těžkých krocích.
Každý sám za sebe
pro jeden celek.
To je ta odpověď,
to je ten všelék...
***
Skořápka duše mé
bolestně praská.
Až proces dokončí,
zbude jen... Láska.
10.06.2022 - 21:36Rýmovaná báseň má citlivý obsah, to ano, a dobře se mi četla. Jak jsem však již někde poznamenala, pravý vázaný verš je dost těžký... ale fajn počtení to je:-)
10.06.2022 - 19:11Koala: Děkuju, přiznám se, že příchod této básničky byl duchovní zážitek, který jsem dojetím obrečela
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Transformace : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : 36. Velké přípravy
Předchozí dílo autora : 35. Karty jsou rozdány?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
jajinkaMalinka [16], Deloro [15], naz´a reth [12], z.u.z.a.n.a [10], Hihihehe [8], Midagere [8], pilgrim [8], Romain123 [7], Liunaj [6]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
