přidáno 05.04.2022
hodnoceno 7
čteno 388(12)
posláno 0
Chtěl jsem vzít srdce do svých dlaní,
tobě ho opět nabídnout,
však prázdný jsem a nemám zdání,
kde ztratil jsem ho, ó, já bloud!

Sny marné moje duše snívá,
hlava již stříbrem prokvétá,
mysl má zádumčivá bývá
a tak to jde již po léta...

Vzpomínám na své dávné lásky,
prchavý úsměv ve tváři,
v zrcadle prohlížím si vrásky,
občas se lépe zadaří...

Svět proměnil se k nepoznání,
intriky, zloba rozkvetlá,
jak vyšší hru hrát, nemám zdání,
nemám sil ani na betla...
přidáno 07.04.2022 - 17:06
slavek: Díky! No, zatím jsem nezaznamenal, že by někdo nějak nesouhlasil! :-)
přidáno 07.04.2022 - 08:20
Hezky napsáno; a připojuji se k souhlasícím.
přidáno 06.04.2022 - 07:37
Děkuji všem za návštěvu i pár písmenek pod mojí pocitovkou...:-D
přidáno 05.04.2022 - 18:18
Nápodobně.
přidáno 05.04.2022 - 16:54
znám a souhlasím
přidáno 05.04.2022 - 11:35
Povědomý pocit...líbí..
přidáno 05.04.2022 - 11:22
k zamyšlení

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mně ubývá sil... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Oheň ve svém srdci skrývá
Předchozí dílo autora : Posel štěstí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku