 05.04.2022 7 732(12) 0 |
Chtěl jsem vzít srdce do svých dlaní,
tobě ho opět nabídnout,
však prázdný jsem a nemám zdání,
kde ztratil jsem ho, ó, já bloud!
Sny marné moje duše snívá,
hlava již stříbrem prokvétá,
mysl má zádumčivá bývá
a tak to jde již po léta...
Vzpomínám na své dávné lásky,
prchavý úsměv ve tváři,
v zrcadle prohlížím si vrásky,
občas se lépe zadaří...
Svět proměnil se k nepoznání,
intriky, zloba rozkvetlá,
jak vyšší hru hrát, nemám zdání,
nemám sil ani na betla...
tobě ho opět nabídnout,
však prázdný jsem a nemám zdání,
kde ztratil jsem ho, ó, já bloud!
Sny marné moje duše snívá,
hlava již stříbrem prokvétá,
mysl má zádumčivá bývá
a tak to jde již po léta...
Vzpomínám na své dávné lásky,
prchavý úsměv ve tváři,
v zrcadle prohlížím si vrásky,
občas se lépe zadaří...
Svět proměnil se k nepoznání,
intriky, zloba rozkvetlá,
jak vyšší hru hrát, nemám zdání,
nemám sil ani na betla...
07.04.2022 - 17:06slavek: Díky! No, zatím jsem nezaznamenal, že by někdo nějak nesouhlasil! :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mně ubývá sil... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Oheň ve svém srdci skrývá
Předchozí dílo autora : Posel štěstí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
puero řekl o NoWiš :Původně takový romantický twink s talentem na milostnou poezii a dneska světem protřelý mědvěd s poezií jako životním manifestem.
