23.12.2021
9
806 (10)
0
Okysličené verše

Jako kyslík ochotně
plní plicní sklípky,
plní sklípky mysli mé
poezie střípky.

Osamělý verš a rým,
slovní hříčka, věta,
rozhodly se nesměle
spatřit světlo světa.

Zpočátku se bezcílně,
honily jen myslí.
Poezií státi se?
Či snad raději písní?

Okamžik se zdráhaly.
Pak podnikly túru
z neuronů pavučin
za mozkovou kůru.

Mé pero je svázalo
jak do věnců květy.
Naše spojit doufalo
paralelní světy.
 05.01.2022 08:29
Pěkně popsaná cesta verše z neuronů pavučin až na papír. Dobrý nápad.
 26.12.2021 23:56
ŽblaBuňka: Díky, u mne taky. Pěkné svátky..
 26.12.2021 23:03
u mě dobrý
 25.12.2021 14:13
buburadley: Díky a pěkné svátky..
 25.12.2021 10:16
Miňko: hezké
 24.12.2021 16:28
Psavec: Díky moc a zdravím po dlouhé době. A přeji poeticky klidné svátky...
 24.12.2021 13:40
Velmi povedená.
 24.12.2021 01:37
Paci: Díky moc.
 23.12.2021 18:50
strašně se mi líbí jak sis pohrál s rýmy a i samotný námět je dosti ojedinělý

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.