Prokop z Absurdistánu (42)

Bojovým repelentem již bylo ošetřeno zhruba šedesát procent obyvatelstva. Sebevědomí ošetřených bylo vyšší a jejich ochota nosit správně nasazené ochranné masky byla stejně bídná jako již několik posledních měsíců. Jenže většině z nich již repelent vyprchal, takže se pak nevědomky stávali snadnou kořistí zabijáků mikrostátu a počty napadených rostly čím dál rychleji.

To nahánělo strach především předsedovi bývalé vlády, a tak proti tomu zkusil novou geniální komunikační strategii: zadal do médií reklamní kampaň, v rámci níž byly divákům na obrazovkách počítačů, televizorů a vychytralých telefonů zobrazovány ohavné mrtvoly s nápisem: „ZA TOHLE MŮŽETE VY!“

Tato velmi srozumitelná strategie byla překvapivě úspěšná. Ne že by snad někoho přesvědčila k ošetření repelentem, ale lidé začali mít strach. Obyvatelstvo se pomalu rozdělilo na dvě skupiny: jedna měla větší strach z útoků mikrostátu a druhá měla větší strach z repelentu zdarma. Do té druhé skupiny patřily hlavně osoby, jimž hrozilo ošetření repelentem značky Abeceda-Zanzibar. Kampaň s nebožtíky však nevyvolala žádnou větší protivládní demonstraci, neboť lidem se nechtělo protestovat proti vládě, která už stejně dávno neměla být u moci.

O týden později předseda bývalé vlády prohlásil, že šťourání v nose je k ničemu, a zrušil jeho uznávání na společenských akcích — na tyto akce se od té doby mohli dostat především lidé s vyprchaným repelentem a čerstvě napadení. Uznávání napadení mikrostátem jako podmínky vstupu na akce bylo tuze atraktivní a obyvatelé začali vyhledávat nepřátelské zabijáky a snažili se nechat se od nich napadnout, aby pak mohli na společenské akce. Mikrostát to dosud nikdy neměl tak snadné a nemusel se ani moc namáhat.

Současně s tím bývalá vláda zavedla povinné šťourání v nose pro bojovým repelentem neošetřené zaměstnance. Hlavním účelem šťourání bylo otravovat je tak dlouho, až se nechají také ošetřit.

A pak se stalo, že psychiatrická léčebna města Kocourkova vydala prohlášení, že prezident Absurdistánu se zázračně uzdravil. Prezident pak odešel z léčebny a promluvil k lidu, řkouc, že dny bývalé vlády jsou sečteny. Jenže přitom neměl nasazenou ochrannou masku a dostal nečekanou ránu od zabijáků mikrostátu, takže byl znovu na nějakou dobu „mimo“.

Ve skutečnosti bylo napadených mnohem víc, než ukazovaly vládní statistiky, protože mikrostát při tomto útoku zvolil novou strategii: méně zabíjel a víc se skrýval. Útočil nenápadněji a ještě zákeřněji než dřív, avšak v takovém rozsahu, že z toho v součtu stejně byl masakr.

Martina Náhradní, přední armádní odborník na bojové repelenty, rozvířila odbornou debatu ohledně účinnosti třetí dávky repelentu. Zjistilo se, že třetí dávka moc nepomáhá, když neochránila ani prezidenta, a výsledkem debaty bylo, že se začalo uvažovat o čtvrté dávce, která už prý určitě všechny problémy vyřeší.

S tím vším se předseda bývalé vlády nějak vyrovnal, ale pak přišlo něco, co už bylo na něj příliš — koncem listopadu prodejci otevřeli stánky na vánočních trzích. To už předseda bývalé vlády nevydržel. Vyhlásil válku a nařídil okamžitě všechny vánoční stánky zavřít a zbourat, tedy kromě prodeje vánočních stromků a kaprů. Rovněž zakázal bezdomovcům pít alkohol, restauracím mít otevřeno v noci, jíst v moderních open space restauracích a omezil počet diváků v kinosále na maximálně tisíc.

A obyvatelstvo zděšeně očekávalo, co bude dál.

pokračování příště