Virginie a Casablanca

Nahou ji viděl pouze v šeru,
s oblečením ji pomoct musel,
poté co položil ji ruku k tělu,
přiblížil se k puse.

Ta pracovala s ústy jeho,
občas do ticha šeptla,
zatím co se chvělo tělo,
že je stále mnoho světla.

Nohy lehce od sebe,
svá ňadra skrývá ve dlaních,
když vzal ji s sebou do nebe,
vděkem sladký vzdych.

Zavrtaná v přikrývce,
po toulkách vesmírem,
rozkoš vidět na dívce,
zdobena stydlivým kašmírem.

..

Saténový župánek, co jí leží u kotniků,
odhodila s příchodem,
aby svoje prádlo svlíknul,
nakázala úvodem.

Jazykem mu třela jazyk,
poté na něho si dřepla,
a tak spolu jeli dostih nazí,
za denního světla.

On leží na znak a ruku u ní na hrudi,
druhou někde u stehen,
to v ní vášně ještě více budí,
kadence jak britský Sten.

S vrcholem svalí se,
jemu se z ní tají dech,
ona potutelně culí se,
a už pózuje mu na čtyřech.