RD
přidáno 30.05.2021
hodnoceno 0
čteno 745(2)
posláno 0
Utíká, vnutila se mu otázka.
Lechtivá ale nesměji se, jen se propadám.
Stále hlouběji do křeče nesmírné.
Pronikám různými údery, krví se potírám.

Nevzlykám jen se soužím, kol kolem se tu
ploužím. Zním vytrvale svět monotónně hyzdím.
Už poslední kapka ukápla, zrůdnost nekonečná.
Kdy přijde ta tečka, tak mohutná výrazně definující
vše.

Co si myslíš ty kdo tu jsi a možná i sídlíš.
Svět zavřen před sebou, všemi a napořád.
Zakrývám si oči ve dne i v noci, pohlcuji zář.
Dnes a včera zase žere jako prase pomeje.
Hledá exit nebo jenom stín, vijíce na měsíc.
Tak maličký nemohoucí, jen prach, zastřelí ho zas.


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
SLOT : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : MONO
Předchozí dílo autora : BITCH

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o Lizzzie :
Hvězdy jsou jak slunečnice nad Brnem... nebo jak to bylo? :) super básnířka :)..... její básně mě vždy chytnou a nepustí... protože je z nich cítit úžasná člověčina :) a nejen ta :) ... a Brno je další plus :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming