|
RD
|
Město plné padlých stínů.
Obrazy znechucené samy sebou.
Zdi tak prostupné, údělem svým.
Dým praští tě nenadále do nosu.
Stopy ve sněhu, náhle skončily.
Utichly navzájem, už nic prý není.
Jen trpkost na jazyku, sváteční.
Den už tu není, opakem proslulosti.
Dech náhle zdechl, pletl slovy padnul.
Unesen skutkem jež nespáchal nikdy.
Potácí se na konci svých sil upozaděn.
Je už starý nemohoucí, slyší nutné sny.
Rozmazaně tak se tváří, namalován překryt.
Už ji ztratil tu naději, jen se kýve na smrt přichází.
Bouře ve sklenici vody, jsi teď právě uprostřed ní.
Války které se uvaří poté i sní, průjem západní cti.
Obrazy znechucené samy sebou.
Zdi tak prostupné, údělem svým.
Dým praští tě nenadále do nosu.
Stopy ve sněhu, náhle skončily.
Utichly navzájem, už nic prý není.
Jen trpkost na jazyku, sváteční.
Den už tu není, opakem proslulosti.
Dech náhle zdechl, pletl slovy padnul.
Unesen skutkem jež nespáchal nikdy.
Potácí se na konci svých sil upozaděn.
Je už starý nemohoucí, slyší nutné sny.
Rozmazaně tak se tváří, namalován překryt.
Už ji ztratil tu naději, jen se kýve na smrt přichází.
Bouře ve sklenici vody, jsi teď právě uprostřed ní.
Války které se uvaří poté i sní, průjem západní cti.