|
Jak těžce se odchází od lidí,které miluješ.
|
Stála tam aby odhodlaná to udělat.
Musela to skončit.Už to nemělo cenu dál prodlužovat.Co měla,to už prožila,dokonce tu byla dýl než měla.Už dávno byl čas odejít,ale ona přetim na to neměla sílu.Nebo spíš se jí nechtěla opouštět její nejlepší kamarádku.Tu kterou tak milovala a kterou tak nenáviděla.Měli opravdu zvláštní vztah.
Byla na jejich místě,tam se vždy děly zvláštní věci.
teď ale nesměla myslet na jejich minulost.Teď měla myslet na to,jak bude vypadat její další život.
Má se narodit jako dívka a má je obě dvě zachránit.Vlastně je to trochu komické,ona se má obětovat,aby ona mohla žít a minulost se už nikdy neopakovala.
Tentokrát je řada na ní.Ona to předtim nedokázala a tak to nechala na ní.Má zabít jí a nebo zabít sebe?
to radši sebe.Už nechtěla myslet na to,jak jejím srdcem proniká jeji athame.Už by to asi neunesla.
Sedla si na okraj mola a vzala to ruky athama který spolu vyrobily.Každá si dělala svůj.Obě dvě věděly,že to později bude vražedná zbraň a přesto je udělaly.
Jako první si do tváří vyřezala pentagram.Věděla,že musí,protože se chtěla zase vrátit.
Nebolelo jí to.Cítila jak jí její teplá krev stéká po tvářích.
Poté zapálila svíčky kolem sebe a vonné tyčinky.Chtěla aby všichni věděly,že to udělala dobrovolně a se ctí.Chtěla přece svojí lásku ochránit.
Pak si začala podřezávat žíly,chtěla to mít co nejrychleji za sebou.Nechtěla zbytečně trpět,ale nechtěla umřít hned co zasadí ránu.Musela si uvědomit,že umírá.Poté si zasadila ráno přímo do hrudního koše.
jenže v tom"Néé,prosím nedělej to.Miluju tě,nechci o tebe zase přijít".
jenomže ti už bylo pozdě.Kdyby přišla o chvilku dřív,možná by jí zachránila.Takhle už nebyla šance.
"Jdi pryč!nechci,abys mě viděla takhle,chci,aby sis mě pamatovala krásnou a živou."Řekla sípavým hlasem.
"Nemůžu odejít,chci tu být teď s tebou"odvětila se slzami v očích.
Začala si sundavat amulet co měla na krku.
"Dej jí ho až jí najdeš"
Poté zavřela své hnědé oči navždy.
Musela to skončit.Už to nemělo cenu dál prodlužovat.Co měla,to už prožila,dokonce tu byla dýl než měla.Už dávno byl čas odejít,ale ona přetim na to neměla sílu.Nebo spíš se jí nechtěla opouštět její nejlepší kamarádku.Tu kterou tak milovala a kterou tak nenáviděla.Měli opravdu zvláštní vztah.
Byla na jejich místě,tam se vždy děly zvláštní věci.
teď ale nesměla myslet na jejich minulost.Teď měla myslet na to,jak bude vypadat její další život.
Má se narodit jako dívka a má je obě dvě zachránit.Vlastně je to trochu komické,ona se má obětovat,aby ona mohla žít a minulost se už nikdy neopakovala.
Tentokrát je řada na ní.Ona to předtim nedokázala a tak to nechala na ní.Má zabít jí a nebo zabít sebe?
to radši sebe.Už nechtěla myslet na to,jak jejím srdcem proniká jeji athame.Už by to asi neunesla.
Sedla si na okraj mola a vzala to ruky athama který spolu vyrobily.Každá si dělala svůj.Obě dvě věděly,že to později bude vražedná zbraň a přesto je udělaly.
Jako první si do tváří vyřezala pentagram.Věděla,že musí,protože se chtěla zase vrátit.
Nebolelo jí to.Cítila jak jí její teplá krev stéká po tvářích.
Poté zapálila svíčky kolem sebe a vonné tyčinky.Chtěla aby všichni věděly,že to udělala dobrovolně a se ctí.Chtěla přece svojí lásku ochránit.
Pak si začala podřezávat žíly,chtěla to mít co nejrychleji za sebou.Nechtěla zbytečně trpět,ale nechtěla umřít hned co zasadí ránu.Musela si uvědomit,že umírá.Poté si zasadila ráno přímo do hrudního koše.
jenže v tom"Néé,prosím nedělej to.Miluju tě,nechci o tebe zase přijít".
jenomže ti už bylo pozdě.Kdyby přišla o chvilku dřív,možná by jí zachránila.Takhle už nebyla šance.
"Jdi pryč!nechci,abys mě viděla takhle,chci,aby sis mě pamatovala krásnou a živou."Řekla sípavým hlasem.
"Nemůžu odejít,chci tu být teď s tebou"odvětila se slzami v očích.
Začala si sundavat amulet co měla na krku.
"Dej jí ho až jí najdeš"
Poté zavřela své hnědé oči navždy.
ruach
sedim tu, ani vlastne nvm proc to znovu ctu a po tvarich mi pada ta slana voda... proc vlastne musely nakonec obe zemrit???proc?!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Smrt nebo prokletí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sebevražda
Předchozí dílo autora : Sněhová vločka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

