Prsty rozžhavené doruda posledními paprsky
Slunce. Srdce sevřené úzkostí. Končí otázky.
Jen ty, zašeptaná v intimitě vykřičené čtvrti.
Když jsem muž bez polibků života a smrti.
Ta hloupá myšlenka, že dobýt tělo stačí.
Staromodní touha cíl, když se cesty stáčí.
Jen památník srdci zbyl. Dál tisíc zbývá ujít mil.
Slunce. Srdce sevřené úzkostí. Končí otázky.
Jen ty, zašeptaná v intimitě vykřičené čtvrti.
Když jsem muž bez polibků života a smrti.
Ta hloupá myšlenka, že dobýt tělo stačí.
Staromodní touha cíl, když se cesty stáčí.
Jen památník srdci zbyl. Dál tisíc zbývá ujít mil.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.