|
|
Prsty rozžhavené doruda posledními paprsky
Slunce. Srdce sevřené úzkostí. Končí otázky.
Jen ty, zašeptaná v intimitě vykřičené čtvrti.
Když jsem muž bez polibků života a smrti.
Ta hloupá myšlenka, že dobýt tělo stačí.
Staromodní touha cíl, když se cesty stáčí.
Jen památník srdci zbyl. Dál tisíc zbývá ujít mil.
Slunce. Srdce sevřené úzkostí. Končí otázky.
Jen ty, zašeptaná v intimitě vykřičené čtvrti.
Když jsem muž bez polibků života a smrti.
Ta hloupá myšlenka, že dobýt tělo stačí.
Staromodní touha cíl, když se cesty stáčí.
Jen památník srdci zbyl. Dál tisíc zbývá ujít mil.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odstíny touhy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Řekni mi
Předchozí dílo autora : Snění skryté v zapomnění
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marshal [15], rum.em [15], Fabulos [14], Ellie [14], Mitch Rowbrindger [11], Rusalka [11], Atti [9], Stínová holka [9], Kelaira [7], Tyra(nka) [3], Glorie [2]» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)

