|
RD
 28.03.2021 2 807(4) 0 |
Vznosná myšlenka v rukou pokrytce.
V kostce uvězněn zalit hněvem budoucím.
Fanatik smýkán ubodán svou pravdou, lží
natolik řvoucí. Zaníceně odsouzen sám sebou.
Proč je svět upoután na posteli, zmírá v bolestech.
Poklesek bohů jež vytvořily tuto realitu.
Cesta pokrytá těly, nepromluví nikdy již.
Nač kříž, symbol pohádek pro dospělé.
Vstávej a řinči okovy, v nichž jsi uvězněn.
Noc odsouzena, stane se náhle dnem.
Slunce svítí, usmívá se, nebo jenom šklebí.
Samé jedy v ústech cítím, slyším hřeby jak
mé tělo plní se. Svou misi splní, obklopen zradou
ve vlastní krvi. V hlavě hravě si tam hraje. Nač,
na zničení svého těla. Sebedestruktivní hra o
to kdo, první ocitne se v truhle zapomnění.
Už prý žádné snění, jen poslední nádech, urputný.
Uzamčen, odevzdán, rozklížen, pozdvižen, prý do
jiné sféry. Prý je to psané, černé na bílém.
V kostce uvězněn zalit hněvem budoucím.
Fanatik smýkán ubodán svou pravdou, lží
natolik řvoucí. Zaníceně odsouzen sám sebou.
Proč je svět upoután na posteli, zmírá v bolestech.
Poklesek bohů jež vytvořily tuto realitu.
Cesta pokrytá těly, nepromluví nikdy již.
Nač kříž, symbol pohádek pro dospělé.
Vstávej a řinči okovy, v nichž jsi uvězněn.
Noc odsouzena, stane se náhle dnem.
Slunce svítí, usmívá se, nebo jenom šklebí.
Samé jedy v ústech cítím, slyším hřeby jak
mé tělo plní se. Svou misi splní, obklopen zradou
ve vlastní krvi. V hlavě hravě si tam hraje. Nač,
na zničení svého těla. Sebedestruktivní hra o
to kdo, první ocitne se v truhle zapomnění.
Už prý žádné snění, jen poslední nádech, urputný.
Uzamčen, odevzdán, rozklížen, pozdvižen, prý do
jiné sféry. Prý je to psané, černé na bílém.
29.03.2021 - 11:12vanovaso: Jsem rád že se ti líbila, děkuji. Po přečtení spalte, ne to byl pokus o vtip. Po přečtení musí báseň vyzařovat atmosféru. Tak píšu své básně, ne přímo s tím úmyslem, spíše podvědomě. Je to paradoxní atmosféru vytvářejí slova ale primárně my jde o pocit, jaký z nich cítím. Ne vždy se to povede a báseň i když lyrická nemůže být, generátorem náhodných slov.
28.03.2021 - 23:24Musím říct , že jsem si ji několikrát přečetla nahlas, a jako celek je úplně fantastická :
Fanatik smýkán ubodán svou pravdou ...
Už prý žádné snění, jen poslední nádech, urputný.
Uzamčen, odevzdán, rozklížen, pozdvižen, prý do
jiné sféry... - super !
Fanatik smýkán ubodán svou pravdou ...
Už prý žádné snění, jen poslední nádech, urputný.
Uzamčen, odevzdán, rozklížen, pozdvižen, prý do
jiné sféry... - super !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
POKEC : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : MOŘE
Předchozí dílo autora : SLIMÁK
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
