 25.02.2021 6 862(14) 0 |
Tak zbyly mi zase jen polibky
Nestydaté, co ničí noční světlo,
Sudba prázdné kolíbky
A dračí chřtán, co žere lidské teplo.
Jenže je nemožné dostat se
Z vojny do prašných bílých peřin,
Tak nedostižné setkat se,
Když chlad tiká do našich vteřin.
A možná, že nás zachránila,
Ta hrůza našich mladých let,
Co city zcela pohltila
A dala křídla pro úlet.
Nestydaté, co ničí noční světlo,
Sudba prázdné kolíbky
A dračí chřtán, co žere lidské teplo.
Jenže je nemožné dostat se
Z vojny do prašných bílých peřin,
Tak nedostižné setkat se,
Když chlad tiká do našich vteřin.
A možná, že nás zachránila,
Ta hrůza našich mladých let,
Co city zcela pohltila
A dala křídla pro úlet.
25.02.2021 - 21:32Ta třetí sloka je prostě boží! První dvě se (na mě) rytmicky celkem dost perou a ani rýmy nejsou z nejrafinovanějších, ale ta poslední mi bohatě stačí jako samostatná báseň. Už dlouho jsem nečetl tak pěkné čtyřverší :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stopy válek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sen a Slepota
Předchozí dílo autora : Láska je?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
