 25.02.2021 6 789(14) 0 |
Tak zbyly mi zase jen polibky
Nestydaté, co ničí noční světlo,
Sudba prázdné kolíbky
A dračí chřtán, co žere lidské teplo.
Jenže je nemožné dostat se
Z vojny do prašných bílých peřin,
Tak nedostižné setkat se,
Když chlad tiká do našich vteřin.
A možná, že nás zachránila,
Ta hrůza našich mladých let,
Co city zcela pohltila
A dala křídla pro úlet.
Nestydaté, co ničí noční světlo,
Sudba prázdné kolíbky
A dračí chřtán, co žere lidské teplo.
Jenže je nemožné dostat se
Z vojny do prašných bílých peřin,
Tak nedostižné setkat se,
Když chlad tiká do našich vteřin.
A možná, že nás zachránila,
Ta hrůza našich mladých let,
Co city zcela pohltila
A dala křídla pro úlet.
25.02.2021 - 21:32Ta třetí sloka je prostě boží! První dvě se (na mě) rytmicky celkem dost perou a ani rýmy nejsou z nejrafinovanějších, ale ta poslední mi bohatě stačí jako samostatná báseň. Už dlouho jsem nečetl tak pěkné čtyřverší :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stopy válek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sen a Slepota
Předchozí dílo autora : Láska je?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))
