![]() ![]() ![]() ![]() |
Pravá poezie vychází ze srdce,
nutí nás se zastavit,
a vychutnat její verše, hluboce.
Se zasněným pohledem do dáli,
k zamyšlení vybízí,
abychom v něco lepšího dozráli.
Jednotlivé verše přečíst a procítit,
po řádcích klouzat,
nechat je uvnitř svým životem žít.
Něhou se nazývá ten zvláštní pocit,
jež srdce rozezní,
a do fantazie se noříš a chceš snít.
Když všechno v tobě se probouzí,
a ty cítíš tady a teď,
to něha zvaná poezie právě kouzlí.
Poezie života, jak ji očima vidíme,
je všude kolem nás,
škoda však, že tu krásu nevnímáme.
nutí nás se zastavit,
a vychutnat její verše, hluboce.
Se zasněným pohledem do dáli,
k zamyšlení vybízí,
abychom v něco lepšího dozráli.
Jednotlivé verše přečíst a procítit,
po řádcích klouzat,
nechat je uvnitř svým životem žít.
Něhou se nazývá ten zvláštní pocit,
jež srdce rozezní,
a do fantazie se noříš a chceš snít.
Když všechno v tobě se probouzí,
a ty cítíš tady a teď,
to něha zvaná poezie právě kouzlí.
Poezie života, jak ji očima vidíme,
je všude kolem nás,
škoda však, že tu krásu nevnímáme.

Ano je natom cosi kouzelného
Slova přiběhnou a chtěji si hrát
Stale nové a nove hry.
Někdy az oči rozpláčou sty se otevřou jak vejíř smíche.
Mnohym jsme za blazna.
A z dikem jde psát.
Moc pěkné
Slova přiběhnou a chtěji si hrát
Stale nové a nove hry.
Někdy az oči rozpláčou sty se otevřou jak vejíř smíche.
Mnohym jsme za blazna.
A z dikem jde psát.
Moc pěkné
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Něha zvaná poezie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Spravit si náladu
Předchozí dílo autora : Přetočený režim
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX