Páteční nákup

Ve večerce:

Kupuju polívky u Vietnamce, drahý sou, stojej pěkný rance. Dnes vezmu si krabí, co vývar má slabý.


U pokladny:

„Zbláznil ses docela, asijskej smrade, za tuhle příšernost řikat si pade?”


U pultu:

„Tak mi dej dobytku, z hovězích dobytků, balenej stejk....a neni to fejk? Ukaž mi šarži!” S takovou marží koupěj si za chvíli celičký Hamé, však je to to samé, pěkná sračka. Chemiků značka s tím dotačním plus. Já bych si s chutí na Andreje flus! Prej paštiku z vnitřností koupil i Klus, ten známej zpěvák, co hrával dřív prince, pak nahrabal mince a teď si je užívá, zatimco já tady umíram zaživa ve frontě na sliby. „Co tam máš za ryby?”


U pokladny:

Makrela...sardinky...polívka...maso…zavřít vás na roků pár za elpaso. Mam sebou jen litr, teď trochu i vítr, aby to nebylo málo. A přitom se zdálo, že nakoupim levně, než vzápětí ze mě stáhli i kůži. „Jo, ještě zabal mi do slídy růži!” Stará má svátek….zasranej pátek. Chci bejt už v županu doma a vleže, mrknout se na telku, dávaj "Dvě věže". Je to Pán prstenů nebo ňák podobně. S účtenkou z večerky budu zas po domě lítat jak debilní splašená saň a ještě k tomu ta zkurvená daň.


Doma:

„Už nikam nejdu, běž si tam sama!”….hmmm, tak teď najednou pani je dáma…..„Máš napsat mi lístek, vždyť málem sem vytek, když vybaf tu cenu. Né, nemá to cenu, já moh sem bejt v klidu a nestírat bídu v tom pitomym kvartýru, koupenym z plezíru. Jdu na jedno do Krymu, mě nedávej za vinu, že vzala sis chudáka. Tys nasedla na ptáka a že sem prej sladkej. Náš život po letech je pěkně vratkej, tak večer mě nečekej, nepřídu….”