přidáno 13.11.2020
hodnoceno 4
čteno 705(11)
posláno 0
Nech řeku téct,
Nech slunce svítit na tvou kůži,
Nech obilí růst, horu stát,
Nech strom dýchat,
Abys navždy pochopil,
Co je soucit.

A tak dnes žehnám řece,
A žehnám svitu slunce,
Žehnám i větru,
Ať mou modlitbu,
Roznesou dál,
Do koutů celé země:
Že soucit jsem já
A soucit je ze mě.
přidáno 06.01.2021 - 21:35
Jsem ráda, že od tebe mohu zase něco číst.
přidáno 14.11.2020 - 14:31
človiček: ale ano, já jsem chápala,co tím chce básník říci, nicméně mi to nějak nesedlo. A závěr byl také jasný, protože jinak by tam měl autor " ze mne " a ne "ze mě". Musím však uznat, že při dalším opakovaném čtení mi to dává větší smysl. Ano , je to pěkná a hluboká báseň. :-)
přidáno 14.11.2020 - 01:53
vanovaso: Autoru se myslím povedlo projevit soucit s planetou. Důmyslná je dvojatost, kdy motiv zem v závěru sjednotí z sebou samým a tím uhodí hřebík na hlavičku. Máme totiž býti Zemí. Což je dobrý motiv. Takto se Slované vyjadřovali původním písmem -Bukvicí.
přidáno 13.11.2020 - 23:38
Nemyslím, že by tekoucí řeka,opalující se kůže, růst obilí atd. bylo bolestí a útrapou. Pro mě má soucit jiný význam.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ze mě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pro Baruš
Předchozí dílo autora : Světlo i tma

» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming