27.10.2020
14
1091 (22)
0
pohrávám si se skleničkou vína
míjím tvou vinu
zas věřím ti po svém
jsem fame fatale… svých bezbřehých splínů
ministrině lží co hladí vybájený svět
zbloudilá duše.. ta zběsile pádí
tam a zpět
pak přijdu s nůší vyschlých citů
a setřu otisk rtěnky na skleničce
nejlíp vím jak voní slzy
bez pocitů
já nejlíp vím, když tady nejsi
jsi tu
 12.12.2022 10:22
nejsi tu ale jsi, pořád...
 30.06.2021 21:14
sice nechápu, ale dobré
 01.11.2020 21:23
Dandy: mahdal: človiček: Díky, za milá slova.
 01.11.2020 21:22
bazi: Přesně tak, každý po svém. Díky.
 01.11.2020 21:21
Koala: Psavec: vanovaso: Děkuju za přečtení.
 01.11.2020 21:20
slavek: Děkuju ,-)
 30.10.2020 11:45
Moc pěkné
 30.10.2020 08:50
"nůše vyschlých rtů" ...super! Kde se rodí ženy s takovými pocity?
 28.10.2020 15:29
Jo"- sklenice na kterou polibky vnášíš do vína otisk bytosti tobě milé.
 28.10.2020 12:21
Výborná, nutí číst vícerát a lovit si z ní jednotlivosti (s povolením, překládat si je po svém) a to já můžu.
 28.10.2020 12:13
Povedla se.
 28.10.2020 12:05
Hezké.
 28.10.2020 07:27
Moc hezky vyjádřeno.
 28.10.2020 06:41
Přesně zatnuté do živého - "když tady nejsi, jsi tu".
Moc hezké. Díky, osudová...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.