přidáno 22.09.2020
hodnoceno 6
čteno 653(20)
posláno 0
na nádraží touhy
ospalé a němé
katarzí starých myšlenek
čekám na vlak dlouhý
na vlak zpátky domů
a jen tak navenek
zapírám svůj strach
z rozbořených náměstí
z vykácených hájů dubových
před půlnocí snídám
samotu a melancholii
dvacátých let zlomeného století
tak daleko od všeho
co by jednou mohlo bolet
víc než moje prokletí
svázané se zemí
kde žádné vlaky nejezdí

ikonka sbírka Ze sbírky: Střípky III.
přidáno 28.10.2020 - 08:28
Je mi blízká a probouzí ve mě smutek, nejen tou samotou a melancholií.
přidáno 27.09.2020 - 08:53
hezké
přidáno 25.09.2020 - 17:27
Krásná. Hluboká.
přidáno 24.09.2020 - 22:30
Ach, chtěla bych sednout do vlaku a někam jet, jen tak.. úplně to na mě z tvého dílka dýchlo :-)
přidáno 24.09.2020 - 18:48
Moc dobrá.
přidáno 22.09.2020 - 16:12
Četl jsem několikrát a pořád nacházím něco nového. Úžasné, díky; jdu si to číst znovu...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na nádraží touhy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : De bono et malo
Předchozí dílo autora : Podzimní nostalgie

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming