22.09.2020 6 626(19) 0 |
na nádraží touhy
ospalé a němé
katarzí starých myšlenek
čekám na vlak dlouhý
na vlak zpátky domů
a jen tak navenek
zapírám svůj strach
z rozbořených náměstí
z vykácených hájů dubových
před půlnocí snídám
samotu a melancholii
dvacátých let zlomeného století
tak daleko od všeho
co by jednou mohlo bolet
víc než moje prokletí
svázané se zemí
kde žádné vlaky nejezdí
ospalé a němé
katarzí starých myšlenek
čekám na vlak dlouhý
na vlak zpátky domů
a jen tak navenek
zapírám svůj strach
z rozbořených náměstí
z vykácených hájů dubových
před půlnocí snídám
samotu a melancholii
dvacátých let zlomeného století
tak daleko od všeho
co by jednou mohlo bolet
víc než moje prokletí
svázané se zemí
kde žádné vlaky nejezdí
Ze sbírky: Střípky III.
24.09.2020 - 22:30
Ach, chtěla bych sednout do vlaku a někam jet, jen tak.. úplně to na mě z tvého dílka dýchlo :-)
22.09.2020 - 16:12
Četl jsem několikrát a pořád nacházím něco nového. Úžasné, díky; jdu si to číst znovu...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na nádraží touhy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : De bono et malo
Předchozí dílo autora : Podzimní nostalgie
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Mari» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)