|
|
25.10.2019 - 27.8.2020
Pospíchám, jsem rád všude včas
A pak se jen zastavím uprostřed všeho
V hlavě slyším zas ten tichý hlas
Co po sté mi říká:
R: Život je cesta bez návratu
Je na tobě, co necháš světu
Někdo jen dluhy, další písně
Život nás měří všechny přísně
Nedělám nic nebo makám jak ďas
Osoba složená z dobrého i toho zlého
V hlavě slyším zas ten tichý hlas
Co po sté mi říká:
R: …
Skrýváš své oči za mřížemi z řas
Klidně mě považuj za vězně svého
V hlavě slyším zas ten tichý hlas
Co po sté mi říká:
R: ...
Pospíchám, jsem rád všude včas
A pak se jen zastavím uprostřed všeho
V hlavě slyším zas ten tichý hlas
Co po sté mi říká:
R: Život je cesta bez návratu
Je na tobě, co necháš světu
Někdo jen dluhy, další písně
Život nás měří všechny přísně
Nedělám nic nebo makám jak ďas
Osoba složená z dobrého i toho zlého
V hlavě slyším zas ten tichý hlas
Co po sté mi říká:
R: …
Skrýváš své oči za mřížemi z řas
Klidně mě považuj za vězně svého
V hlavě slyším zas ten tichý hlas
Co po sté mi říká:
R: ...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Život je cesta bez návratu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vnitřní boj
Předchozí dílo autora : Sucho
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
doňa Isabela Mendéz [18], Puck [18], brigitka [17], Fialka [16], danda [15], E.l.s.n.k.a [15], Sonett0 [14], moriendi [13], junekre [12], tlachapoud [11], blokar [2], Tony [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

