SEDM

Noc není, je jen tma.

RENE

19.07.2020

básně/život

817(5)

Utvořen z molekul mnohých
Rozpleten jako klubko hadů
Utlučen tou pěstí tak mohutnou.
Schovám tvář zatajím nuzné slzy.
Spoutaný jako otrok na tržišti prodaný

Neslaný nemastný prostě něco mezi
To tělo má dnes den tak zcela návštěvní
Utíká jenom tak před sebou před tebou
Dobrý den dobrou noc dobrý skok do prázdna

Kde je ta otázka odpověď už znám jen nevím nač
Sladký pláč štěstí je tak krásný z deštěm se snoubí
Proč dostal to co nechtěl rozesmátý trudný pamflet
Donesl to co mělo býti tajností němě popravdě

Zvyklí být bit už nezná cit bude taky taký bude bít
Psal prý báseň zněla tak krásně ale jen v jeho hlavě
Vítěz na konci svých sil pravil nestálo to za to to zlato
Konec cpal se na začátek po mnoho dní neviděn zmizel

Do rukou svou hlavu odložím toužím po odvetě té licoměrné
Na co vlastně čeká řeka když ji vodopád ohromný čeká
To asi sám jsem natolik sebou hrůzostrašně vyčerpán
Naplněný džbán vodou jinou cenu má v poušti ti ji dám

V tomhle rozruchu nemám ani potuchu proč tu vlastně dlím.
Rozbilo se sklo ne tak to nebylo on ho tam vhodil srážku zrodil
Skočil z budovy jako člověk celý tam na té pevné zemi už je rozložený.
Pokrytectví tu všude ční je tak zarputilé používáno ve dne v noci
Odlož vše co není tvé zda ti něco zbude nebo ne hele on je nahý
Sytý hladovému nevěří tak ať se zadusí až se zase bude cpát