silnicí

silnicí probleskuje noc
co zamete tvoje kroky
z povrchu listů
pod kořeny smutných stromů
vrb sklánících svě větve
k hladinám zrcadlícím peklo
tam můžeš volat jak je libo
bez naděje na uchopení snů
a do svých šedých dnů
přimíchat kapku zatvrzelé černi
odloupané z rukou tiskaře úmrtních oznámení
i s popraskanou kůží
připomínající pergameny starých knih
fragmenty textů z hliněných nádob
okvětní listy pohřebních kytic
a zmrzlý úsměv na rtech
nesvatého Buddhy
z kovu poskvrněného
vločkou žíraviny
z mramorových očí sfing
popravených tančícím velbloudem
v okovaných botách