 16.06.2020 7 779(21) 0 |
Sedím na kopci u moře.
Je teplá letní noc a já otevírám xtou
plechovku piva
a koukám na potemnělé kaskády domků
a apartmánů
pod sebou.
Postupně všechny zhasnou,
i výlohy zhasnou
i bary s drahým pitím
a obchůdky s korálky a olivovým
olejem.
Recepce kempů taky zhasnou
a taky lodě a bojky a nakonec
zhasne i moře
a taky lidi a zvířata.
Všechno zhasne.
Jenom hvězdy ne.
Ty budou svítit až do rána,
než je vystřídá slunce.
Myslím, že udělám přesně totéž
a vychutnám si ten pocit
být aspoň na chvíli
hvězdou.
Je teplá letní noc a já otevírám xtou
plechovku piva
a koukám na potemnělé kaskády domků
a apartmánů
pod sebou.
Postupně všechny zhasnou,
i výlohy zhasnou
i bary s drahým pitím
a obchůdky s korálky a olivovým
olejem.
Recepce kempů taky zhasnou
a taky lodě a bojky a nakonec
zhasne i moře
a taky lidi a zvířata.
Všechno zhasne.
Jenom hvězdy ne.
Ty budou svítit až do rána,
než je vystřídá slunce.
Myslím, že udělám přesně totéž
a vychutnám si ten pocit
být aspoň na chvíli
hvězdou.
16.06.2020 - 13:13Evokovals ve mně tím zajímavým dílkem vzpomínku na úžasnou povídku Arthura C. Clarka Devět miliard jmen božích. Doporučuji i těm, co nejsou příznivci sci-fi.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Pleurant-Princesse [17], Tenebris [16], prostě.nic [16], Stratos76 [11], ,,writer" [10], Ginnare [10], malby [8], immo002 [6], nettvor [5], KuroKana [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
