awwach

Je v korunách stromů, mluví-šumí
nepospíchám domu.
Tam mlčí, oči krčí.
Je v kapkách deště-ať prší věčně
jak slza stékáš po tvářích.
V chalupě hudba duní
nahrazuje smích.

V hlase jemná,šepotá
mezi slovy občas mlčí,
to svým dechem hloubku líčí.
Poslechem se mé ucho cvičí
na jednotlivé modulace slov.
Tady nejde o lov.
Tady něco klíčí
ve mně.

A pak zavěsí-sednu do zahrady
a nevím si rady
Možná řekla víc, možná méně
neflákla s tím,skončila to jemně.
SoS v SmS-hlavně nenápadně.
Ať se nevyplaší
Růžky na hlavě mi raší,
když svěcenou vodou křtím se
na anděla. Halelúja- kámo!
Chceš-li ode mně otčenáš
tak se Bože trochu snaž
a nahraj mi tu laň, pak
žádej hříšnou daň.

Ona za to stojí,
slíbím ti přijmu podobojí
klidně mě do pekla šoupni
jen se na tu ženu koukni.
Já jí ještě neviděl a přesto už
jsem pocit měl,že
voním k jejím vlasům.
Tak požehnej lepším časům.

Tak vstávám ze zahrady.
Nářadí v kolečku nechávám za zády
déšť i vítr doznívá.
Amor se mi posmívá.