|
V smíchu i v pláči jsme raci ..klepetáči
|
Stříbrnou lunou zakletá
v hladinách nocí
rozprostřu svoje klepeta
a přestože nejvíce
sluší mi
svit chladného měsíce
v hvězdné pláni
bez tebe
už nemám stání
tak rozhodím sítě
neboj se
lásko nezraním tě
svým způsobem račím
nečekej víc
k tobě se stáčím
až spatříš znamení
budu tam
kde voda pramení
třebaže pozpátku
spolu snad
dojdeme začátku
v hladinách nocí
rozprostřu svoje klepeta
a přestože nejvíce
sluší mi
svit chladného měsíce
v hvězdné pláni
bez tebe
už nemám stání
tak rozhodím sítě
neboj se
lásko nezraním tě
svým způsobem račím
nečekej víc
k tobě se stáčím
až spatříš znamení
budu tam
kde voda pramení
třebaže pozpátku
spolu snad
dojdeme začátku
Zitra
Je to milé od začátku i od konce pozpátku :)
Třebaže pozpátku
spolu snad dojdeme
začátku.
Kdo nepoznal nepochopí, kolik pravdy,
kdo žije s rakem ví,že až nakonec
možná salvy zaduní.
spolu snad dojdeme
začátku.
Kdo nepoznal nepochopí, kolik pravdy,
kdo žije s rakem ví,že až nakonec
možná salvy zaduní.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Znamení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Podzimní usínání
Předchozí dílo autora : Pramínky zázraků
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kávový Poutník [16], Emilie [14], Prima kluk [6]» řekli o sobě
Sarllot Johan řekla o loner :Můj poetický démant

