|
V smíchu i v pláči jsme raci ..klepetáči
|
Stříbrnou lunou zakletá
v hladinách nocí
rozprostřu svoje klepeta
a přestože nejvíce
sluší mi
svit chladného měsíce
v hvězdné pláni
bez tebe
už nemám stání
tak rozhodím sítě
neboj se
lásko nezraním tě
svým způsobem račím
nečekej víc
k tobě se stáčím
až spatříš znamení
budu tam
kde voda pramení
třebaže pozpátku
spolu snad
dojdeme začátku
v hladinách nocí
rozprostřu svoje klepeta
a přestože nejvíce
sluší mi
svit chladného měsíce
v hvězdné pláni
bez tebe
už nemám stání
tak rozhodím sítě
neboj se
lásko nezraním tě
svým způsobem račím
nečekej víc
k tobě se stáčím
až spatříš znamení
budu tam
kde voda pramení
třebaže pozpátku
spolu snad
dojdeme začátku
27.05.2020 00:19
Zitra
Je to milé od začátku i od konce pozpátku :)
25.05.2020 17:12
Třebaže pozpátku
spolu snad dojdeme
začátku.
Kdo nepoznal nepochopí, kolik pravdy,
kdo žije s rakem ví,že až nakonec
možná salvy zaduní.
spolu snad dojdeme
začátku.
Kdo nepoznal nepochopí, kolik pravdy,
kdo žije s rakem ví,že až nakonec
možná salvy zaduní.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.