 22.01.2020 13 1200(19) 0 |
jak stádo divokých koní
tak tvá duše voní
nespoutaností a dálkou a svobodou
co tě učí létat
a na nic se neptat
náhodou
jak to stádo divokých koní
jak nekonečno kam chceš dojít
běžet tryskem a nechat vlasy vlát
a pak se hlasitě do noci smát
a posbírat hvězdy do dlaní
a naslouchat tomu volání
toužit a ržát
a něco si přát
a pak přepadnout přes okraj
protože sny ty nepočkaj..
tak tvá duše voní
nespoutaností a dálkou a svobodou
co tě učí létat
a na nic se neptat
náhodou
jak to stádo divokých koní
jak nekonečno kam chceš dojít
běžet tryskem a nechat vlasy vlát
a pak se hlasitě do noci smát
a posbírat hvězdy do dlaní
a naslouchat tomu volání
toužit a ržát
a něco si přát
a pak přepadnout přes okraj
protože sny ty nepočkaj..
23.01.2020 - 15:58Homér: to samá otázka napadla i mě :-D ale nechtěla jsem zas tak úplně vyrejvat, že jo ;-) :-D
23.01.2020 - 11:38Dott: ne ne, kdepak, nejsem moc soutezivy typ, kdyz uz, tak jedine mozna z hecu :-) a stejne by omluva za ten megahnusnej komentar nebyla na miste :-D pokud jsi to tak citila a napsala to tak, tak je to pak v poradku ;-) btw. nekdy clovek velmi rad propadne kouzlu jednoduchosti.. nakonec je to stejne vsechno jednoduchy, jen my sami si to komplikujeme.. nekdy proste nechces byt raketovy inzenyr, ktery nerozumi ani sam sobe :-) hezky den vsem pracujicim preju :-)
23.01.2020 - 09:29Taková jednodušší. Ale má kouzlo a dýchne příjemný okamžik do nudného pracovního dne...
Možná tě poznávám Ó JASNÁ (v soutěži) a předem se omlouvám, jestli jsem ti tam nechala nějakej hnusnej komentář. V soutěžích jsem zlá.
Tohle dílo je pěkný.
Možná tě poznávám Ó JASNÁ (v soutěži) a předem se omlouvám, jestli jsem ti tam nechala nějakej hnusnej komentář. V soutěžích jsem zlá.
Tohle dílo je pěkný.
22.01.2020 - 22:44Vždy jsem v sobě koně nosil
obzory s nadšením kosil.
Vlasy už my nevlají
teď kydám koně
v maštali.
obzory s nadšením kosil.
Vlasy už my nevlají
teď kydám koně
v maštali.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
jak tvá duše voní... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : být tvojí liškou a obilím co v srdci ti zlátne...
Předchozí dílo autora : my idefinitely infinity..
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sophia [18], hidden [12], Kristýna [2], vercaambro [1]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
