 01.12.2019 2 862(10) 0 |
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa…!
„Nech mě, prosím, jít.“ Zní mi v hlavě a jsem při nejmenším zmatená.
Jak dál směrovat svůj život?
Nechci, abys mě vášnivě líbal. Jen někdy. Jen někdy, když mne přemůže touha.
Ale to mi nepřijde správné. Nevím pak, co je láska a co pouze nějaký chtíč. Nevím, jak moc k sobě láska a chtíč, láska a touha, patří. Láska a chtíč k sobě přece nejdou, to se mi vnitřně příčí. V chtíči je moc sobeckosti a láska by sobeckost neměla obsahovat žádnou. Ale láska a touha – ta kombinace mi už tak špatně nezní. S termínem „touha“ už si sobeckost nespojuji. Přitom by se možná touha s chtíčem dali dát do rovnítka. Chtíč jen víc poukazuje na moji osobu a touha se víc ovíjí kolem „milované“ osoby, více směřuje k ní a méně poukazuje na můj záměr.
Asi je to jen o pocitech. Jo – láska, neláska, touha, chtíč, radost, zmatenost, odpor, soucit, vcítění se do toho druhého – všechno je to o pocitech. Pocity tak nějak už bývají o pocitech. Jsou strašně špatně čitelné, špatně definovatelné, vůbec nejsou ohraničené, nevylučují se. Láska s nenávistí mohou klidně koexistovat.
Vzpomínky. Nechci ho ani vidět. A strašně se změnil. Rozumím mu ještě méně. Je jiný, nepříjemně jiný. Chybí mi. Nevím, jestli ten starý „on“ nebo spíš jeho rodina. Možná u sebe postrádám to dítě v něm ukryté.
Jen vycenit zuby a chránit si své území.
V sluchátkách mi hraje Vypsaná Fixa. „Je to fajn, fajn, fajn, jede kombajn na Mont Blank, když se nezastaví, spadne…“
Spadla bych. Předtím bych však dlouho padala. A dopadla bych pod hlínu.
„Nech mě, prosím, jít.“ Zní mi v hlavě a jsem při nejmenším zmatená.
Jak dál směrovat svůj život?
Nechci, abys mě vášnivě líbal. Jen někdy. Jen někdy, když mne přemůže touha.
Ale to mi nepřijde správné. Nevím pak, co je láska a co pouze nějaký chtíč. Nevím, jak moc k sobě láska a chtíč, láska a touha, patří. Láska a chtíč k sobě přece nejdou, to se mi vnitřně příčí. V chtíči je moc sobeckosti a láska by sobeckost neměla obsahovat žádnou. Ale láska a touha – ta kombinace mi už tak špatně nezní. S termínem „touha“ už si sobeckost nespojuji. Přitom by se možná touha s chtíčem dali dát do rovnítka. Chtíč jen víc poukazuje na moji osobu a touha se víc ovíjí kolem „milované“ osoby, více směřuje k ní a méně poukazuje na můj záměr.
Asi je to jen o pocitech. Jo – láska, neláska, touha, chtíč, radost, zmatenost, odpor, soucit, vcítění se do toho druhého – všechno je to o pocitech. Pocity tak nějak už bývají o pocitech. Jsou strašně špatně čitelné, špatně definovatelné, vůbec nejsou ohraničené, nevylučují se. Láska s nenávistí mohou klidně koexistovat.
Vzpomínky. Nechci ho ani vidět. A strašně se změnil. Rozumím mu ještě méně. Je jiný, nepříjemně jiný. Chybí mi. Nevím, jestli ten starý „on“ nebo spíš jeho rodina. Možná u sebe postrádám to dítě v něm ukryté.
Jen vycenit zuby a chránit si své území.
V sluchátkách mi hraje Vypsaná Fixa. „Je to fajn, fajn, fajn, jede kombajn na Mont Blank, když se nezastaví, spadne…“
Spadla bych. Předtím bych však dlouho padala. A dopadla bych pod hlínu.
06.12.2019 - 18:14Tohle je vědní obor v kterém nás proleze u zkoušek moc málo. 25 let studuji manželku a řekl bych ,že láska je jen trpělivost,shovívavost a touha být někomu prospěšný.A ke všemu jsem vedle jak ta jedle.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podvečerní roztřesenost mysli : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ptám se
Předchozí dílo autora : Terraemotus
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
veronika řekla o Adrianne Nesser :anett.. neskutecne si vazim ty duvery, co ke mne mas..ses hezka,chytra,uprimna holka..co ma svy pravy nazory a skvelou poezii plnou lasky, porozumeni, zivota..delas to dobre..bud ty..protoze takhle ses nejlepsi.. sem rada, ze te znam..**
