|
občas to prostě stále bolí..
 27.09.2019 0 656(6) 0 |
Potápím se na dno
jako bárka
stále níže
ve snech vidím černou rakev
a železné kříže
Spánek už neléčí
ale vyčerpává
netuším co se v mém mozku odehrává
Každý večer mám obrovský strach
že má duše
zase rozpadne se v prach
A ve snu mém budeš ty
ta na kterou už nemám nároky
i když si se mnou
byla dva roky
A já se teď bojím usínat
já nechci nevědomky
na tebe vzpomínat
nechci se tě ani ve snech dotýkat
po probuzení potom těžce polykat
Že už tu nejsi ale jsem tu sám
já si totiž myslel že tě znám
bohužel to byl však omyl
cit se v nás znenadání zlomil
jako bárka
stále níže
ve snech vidím černou rakev
a železné kříže
Spánek už neléčí
ale vyčerpává
netuším co se v mém mozku odehrává
Každý večer mám obrovský strach
že má duše
zase rozpadne se v prach
A ve snu mém budeš ty
ta na kterou už nemám nároky
i když si se mnou
byla dva roky
A já se teď bojím usínat
já nechci nevědomky
na tebe vzpomínat
nechci se tě ani ve snech dotýkat
po probuzení potom těžce polykat
Že už tu nejsi ale jsem tu sám
já si totiž myslel že tě znám
bohužel to byl však omyl
cit se v nás znenadání zlomil
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Potápím se jako bárka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Znásilněná v parku
Předchozí dílo autora : Cesta Sparťanů ze zápasu
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
cechinoskaros [13], Aikami [12], sara kostkova [11]» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)
