Na všechny chvíle, který už nepřijdou

na všechny chvíle, který už nepřijdou
připíjim a klaním se vší tý kráse
co hoří někde v dáli
pomalu zhasíná
nebojí se
všechno, co bylo řečeno, zůstává se mnou
nemůže zmizet
jen pocity, který tam zazněly
tak nějak uvízly
v čase
já vím, já vím

láska ani smrt si nevybírá
říkali
no jo, no jo
tak hádám, že mě asi už jen nebaví
ty nekonečný kecy
o (bez)naději
občas se prostě svět zpomalí
a všechno neznámý
zdá se, jak kus paralely vytrženej ze sna
proto i oblohy
bývaj na večer zmatený
a hltaj nám barvy ze rtů a tváří
jakoby bychom pod nima ani nikdy
nepřestali tančit

A všechno je to v pořádku
všechno je jak má být
já vím, já vím