Požár nebes

Každý správný křesťan,
nebo slušný člověk
chtěl by s nebem splynout,
vychutnat si povděk
za život správně žitý
v klidu romantismu
násilí a pití
vyhlásit svou schizmu.

Jenže nebe hoří pálí,
často víc, než peklo,
ten oheň za oblaky v dáli
snáší na zem teplo.

Je to slunce na nebesích,
ty však jsi to moje,
které láskou dusí, škrtí,
ztrácím o tom pojem.

Až mé slunce vyhasne a
zase bude tma,
budu tiše vzpomínat
jací jsme my dva.

V křoví nazí, jeden druhým,
snad to byla sázka,
pohleď, milá, nebe hoří.
Zas nějaká láska.