Vzal jsem tě do dlaní schoulenou do sebe,
malou a zmáčenou slanýma slzama.
Šeptal jsem, bál jsem se to přání vyslovit.
Jak rád bych zas slyšel tvé tiché ach
a viděl se v tvých panenkách.
S pohledem do očí najednou povídáš,
blbečku, měls mi říct dopředu …
… že je tvý srdce z ostnatýho drátu,
… že bodá jak trní na akátu …
Mlčel jsem,
pak na rtech ucítil tu slanou chuť.
… a nikdy už mě nezarmuť.
malou a zmáčenou slanýma slzama.
Šeptal jsem, bál jsem se to přání vyslovit.
Jak rád bych zas slyšel tvé tiché ach
a viděl se v tvých panenkách.
S pohledem do očí najednou povídáš,
blbečku, měls mi říct dopředu …
… že je tvý srdce z ostnatýho drátu,
… že bodá jak trní na akátu …
Mlčel jsem,
pak na rtech ucítil tu slanou chuť.
… a nikdy už mě nezarmuť.
10.02.2019 19:46
SSS: Napadlo mě to, ale byl jsem rád, že jsem vypotil ještě jeden rým, tak jsem to tam nechal. Pár lidí mi řeklo, že ho považují za důležitý. Sám nevím.
09.02.2019 21:03
SSS
Dobrý, ale poslední řádek je tam podle mě zbytečně.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.