Ty

Byl večer zmeškaných nocí.
K osamění.
Tvůj úsměv procital.

A já hledala Tě,
po kouskách něhy
k Tvému pohledu.

Útlost Tě zlobila,
všude,
kde Tě život zasadil.

Monolog skládankou
doteků vedl jsi.
A vůní své kůže,
znovu jsi zradil.

Protnul jsi mnou,
v hádance jinobytí,
zůstal jsi ve mně.

A nesuď mě.

Když říkám ne,
a šeptám ano.

Kolik se platí
za zakázaný polibek?

Dotkni se zítra,
mých dlaní,
na znamení.